AMAZOŇANÉ
Existuje přes 30 druhů
amazoňanů. Jejich seznam
lze nalézt mimo jiné
na internetu. Jednotlivé
druhy mívají více poddruhů,
což dodává tomuto rodu
na složitosti. Některé jsou
velmi běžné, a tedy často
chované. Některé jsou
naopak výjimečně vzácné
a mohou být předmětem
černého trhu.
N
ejčastěji jsou chovány druhy amazoňan
modročelý (Amazona aestiva) a amazoňan oranžovokřídlý (venezuelský) (Amazona
amazonica). Pro laika jsou si oba druhy velmi podobné. Pro zkušenějšího chovatele na
první pohled rozlišitelné. Další běžný druh
je amazoňan kubánský (Amazona leucocephala), jemu velmi podobný je mimo jiné
amazoňan jamajský (Amazona collaria),
který je naopak velmi vzácný. Mezi ty nejdražší a nejvzácnější patří endemické
ostrovní druhy, jejichž přirozené populace
jsou málopočetné, k tomu ještě decimované hurikány, některé i pytláctvím a ztrátou
biotopu. Vzhledem k druhové variabilitě
může být obtížné jakékoliv informace a doporučení k chovu zobecňovat pro všechny
amazoňany, ale v mnohém jsou si podobní.

Většina papoušků v lidské
péči (a obzvláště chovaných
jako domácí mazlíčci) umírá
velmi brzy. Je to smutný důkaz nevhodné péče pramenící
z mylných informací, které lze
najít například na internetu.
Amazoňan může žít desítky
let, kolem 30 a víc, dle druhu. Pokud má špatnou stravu,
která je jednostranná (slunečnice, ořechy atd.), opouští nás
papoušek zpravidla do 10 let
věku. Amazoňané jsou velmi
společenští a také inteligentní
papoušci. Dnes je pořízení
amazoňana dovozem z přírody spíše vzácností, takže většina pochází z chovu
v zajetí. Ručně dokrmení
ptáci bývají velmi milí a tato
vlastnost se hodí nejen pro
chov domácího mazlíčka, ale
i pro ptáky, kteří jsou chováni ve voliérách. Pro budoucí
rozmnožování to nemá žádné negativní následky. Výhodou je naopak jejich klidné
a přátelské chování, které
může usnadňovat kontrolu
budky i celkového zdravotního stavu. Přirozeně v budkách odchovaní amazoňané
mohou naopak po odebrání
od rodičů po odstavu rychle
zkrotnout. Jejich povaha je
tedy pro jakýkoliv chov příjemná. Při chovu v domácnosti jako domácí mazlíček
bývá amazoňan přátelský ke
všem členům rodiny téměř
stejně (na rozdíl od žaka).  Schopnost „imitovat zvuky“, která je lidmi velmi oblíbená, je u amazoňanů variabilní. Některé druhy, např. ze
skupiny žlutohlavých amazoňanů amazoňan velký (Amazona oratrix), amazoňan žlutohlavý (Amazona ochrocephala) a amazoňan žlutokrký (Amazona auropalliata),
jsou opravdoví mistři. Obecně je to však schopnost, kterou lze u mláděte jen těžko předvídat, takže kupovat amazoňana s přesvědčením, že bude „mluvit“, není rozumné.
Amazoňané jsou celkem hluční. Mnoho lidí řadí hlasové projevy papoušků spíše k nepříjemným vlastnostem.
Mělo by to být spíše naopak – měli bychom je vnímat
jako hlas džungle. Je nutné si uvědomit, že je to normální
a nejedná se o poruchu chování. Může ale někdy způsobit
poruchu chování lidí. Před pořízením amazoňana do domácnosti tedy musíme zhodnotit, jestli celá rodina touží
poslouchat vždy při svítání a v podvečer „hlas džungle“.
Bydlení v rodinném domku je pro toto rozhodnutí výhodou. Ale chtějí poslouchat našeho mazlíčka při každém
rozbřesku i naši sousedi v paneláku, kteří mají ložnici přímo vedle našeho obýváku, kde papoušek spává? I ve voliérách může být hlasitost amazoňanů problém. Když jich
je víc, jsou (řekněme) více hlasově aktivní. Krmení
Krmení je zásadní otázka pro úspěšný
chov i odchov amazoňanů. Krmná dávka
by měla být co nejpestřejší. To je platné pro
všechny papoušky stejně jako pro lidi. Energetický obsah je však u amazoňanů nutné
obzvláště hlídat. Obsah živočišných bílkovin
lze doporučit jen pro páry, které chceme přivést do toku, které právě nesou vejce nebo
krmí mláďata. U jednotlivců pouze do věku
cca 6 měsíců. Poté už živočišné bílkoviny
spíše škodí – přetěžují játra a ledviny. Přerůstá pak zobák i drápy. Pro domácí mazlíčky jsou tedy živočišné bílkoviny nevhodné.
Pro amazoňany chované ve voliérách je použití živočišných bílkovin sezónní.
Žádoucí je široká škála ovoce a zeleniny,
to u amazoňanů platí obzvláště. Vyhnout
se musíme pouze avokádu, které je pro papoušky toxické.
Směs zrní by měla být složena především z netučných semen. Slunečnice, která
je v komerčně dostupných směsích pro větší
papoušky tak bohatě zastoupena, není pro
amazoňany vhodná. Naopak je spíše nežádoucí amazoňanům slunečnici nabízet. Spíše výjimečně. Stejně tak oříšky. Zrniny, které
bývají velmi často zaplísněné, lze v dnešní
době nahradit granulemi. Granule mají velkou výhodu v tom, že zamezí vybírání jen
určitých druhů zrnin a navíc obsahují složky stravy, které v zrninách chybí a papoušci
je potřebují. Granule neobsahují plísně ani
mykotoxiny. Navíc jejich konzumace zabírá
obecně více času než louskání zrní, takže se
papoušek zabaví. Lze jen doporučit vybírat
granule bez barviv, bez konzervačních látek
a jiných aditiv. Pokud je podáváno správné
množství a papoušci nejsou překrmováni, je
krmení granulemi zcela bezodpadové. Žádné plevy od vylouskaného zrní, které rychle
plesniví.
Zdravotní problémy amazoňanů
U různých papoušků lze označit společné
papouščí nemoci za typické pro daný druh,
rod nebo skupinu papoušků. I u amazoňanů
můžeme některé zmínit jako běžné.
Nemoci mohou mít různý původ. Nejčastěji je příčina v chybném krmení nebo
způsobu chovu. Dále mohou být nemoci infekční, otravy, nemoci psychické atd.
Metabolické nemoci
Sem můžeme zařadit například obezitu
a problémy s ní spojené. Je to velmi podobné jako u lidí. Přetížení srdce, ateroskleróza,
ztučnění jater a následně jejich špatná funkce, přetížení kloubů a další a další zdravotní
poruchy. Amazoňané mají s obezitou často
problémy. Řešení je stejné jako u lidí – více
pohybu, méně příjmu energie, zdravá a pestrá strava. Dále je nutné zmínit hypokalcémii, tj.
nedostatek vápníku v krvi. Ten vzniká nedostatkem pobytu na slunci, opět nevhodnou krmnou dávkou chudou na vápník,
anebo bohatou na bílkoviny, v neposlední
řadě také nadměrnou snáškou vajec. Projevy nedostatku vápníku u mláďat se projevují
patologickými frakturami (zlomeniny vznikají při pouhém postavení se mláděte na
nohy, při lehkém úderu křídla…) a křivicí.
U dospělých ptáků se týká nejčastěji samic
ve snášce, které nestačí do těla dodávat dostatek vápníku krmnou dávkou. Amazoňané
mají problémy především v mláděcím věku
s křivicí při nevhodném způsobu chovu
nebo nevhodné krmné dávce rodičů.
Otravy
Amazoňané jsou velmi všeteční, i když
v porovnání s papoušky kakadu to není tak
výrazné. Otravy těžkými kovy u nich nejsou výjimečné. Voliéry je třeba sestavit tak,
aby nemohli ukusovat drátky, hračky volit
bezpečné, bez kovových součástí. Nejlepší hračkou pro amazoňany je čerstvá větev.
Otravy kvůli pozření rostlinného toxinu
jsou extrémně vzácné.
Nesmíme zapomenout zmínit otravy
teflonem. To se samozřejmě týká domácích
mazlíčků, a to všech druhů papoušků, kteří pobývají někdy v kuchyni, kde se peče
troubě nebo smaží na pánvi.
Infekce
Infekční nemoci jsou typické tím, že některé se často vyskytují u toho, další u jiného
druhu papouška. U amazoňanů lze zmínit několik, které se u nich vyskytují hojně. Infekční
nemoci se obvykle dělí na virové, bakteriální
a parazitární.
Z virových často amazoňany trápí papilomatóza. Projevuje se nárůstem květákovitých mas na sliznici kloaky, můžou se vyskytnout i kolem zobáku. Její
projevy mohou připomínat výhřez
kloaky, ze které vykukuje růžová masa. Zpočátku může vyhřezávat pouze při vyprazdňování kloaky.
Při větších nárůstcích je masa venku
stále. Je zdrojem snadné bakteriální infekce pro
postiženého ptáka, ale někdy nemá na klinický zdravotní stav ptáka bezprostřední vliv a papoušek s nárůstky může spokojeně přežívat roky.
Překáží však při páření, snášení vajec, později
i chronicky krvácí, a tak nepřímo vede až k úhynu. Její výskyt také souvisí s výskytem karcinomu
žlučovodu. Je to zhoubný nádor, který má rychlý
průběh. Při pořízení amazoňana je doporučitelné
prohlédnout mimo celkového zdravotního stavu
i kloaku. Papilomy lze odstraňovat, ale zákrok bývá
spojený s následnou jizvou a potenciálně s problémy s vylučováním trusu, páření se a opět snášením
vajec.
Pro papoušky jižní Ameriky je nebezpečná nákaza herpesvirem. Nazýváme ji Pachecova choroba
(čes. Pačekova choroba).
Mnoho chovatelů zná onemocnění zvané PDD
nebo také odborně aviární ganglioneuritis. Obvykle je hovorově nazýváno dilatace předžaludku.
Onemocnění bývá způsobené bornavirem a mívá
u amazoňanů nejčastěji nervové příznaky – ztrátu
rovnováhy, apatii, návrat mláděcího chování – žadonění, neobvyklý hlasový projev a další. Gastrointestinální forma bývá u amazoňanů méně častá.  Amazoňané bývají také častými bezpříznakovými přenašeči bornaviru. Ty lze odhalit při PCR vyšetření výtěrů kloaky, volete, případně krve. Vylučování viru je však
občasné, takže negativní výsledek je lepší
v budoucnu překontrolovat znovu při nějakém stresu, případně doplnit PCR vyšetření
o serologické vyšetření na protilátky.
Polyomavirus (APV) u amazoňanů
zjišťujeme víc než klinicky patrný průběh
PBFD. K cirkoviru jsou sice amazoňané také
vnímaví, ale jen málokdy mají s PBFD klinické problémy.
Z bakteriálních nesmíme opomenout
chlamydiózu. Na tu jsou amazoňané dost
citliví a časté jsou i akutní úhyny.
Mykotické infekce v dýchacím traktu
se amazoňanům nevyhýbají, ale vídáme je
méně než např. u žaků. Patří sem známá
aspergilóza.
Psychické problémy
U amazoňanů nejsou běžné. Amazoňané
jsou většinou duševně vyrovnaní a všechny případné potíže jsou způsobené chybou
chovatele. Hlavní roli zde hraje opět krmná
dávka a způsob chovu.
Škubání nebývá u amazoňanů takový
problém jako u žaka a kakadu. U amazoňana
je škubání zpravidla odpovědí na zbytečné
překrmování, případně přeschlé peří. Amazoňan venezuelský je typickým příkladem.
Pokud má zbytečně velkou krmnou dávku,
mnohdy si začne proškubávat peří, nejčastěji na břiše, odkud může pokračovat dál.
Když se dávka upraví, často zmizí i škubání.
Závěr
Amazoňané jsou celkem bezproblémovou skupinou papoušků. Důležitá je krmná
dávka. Pravidelné sprchování a pobyt na
slunci pomáhají udržet pěkné peří a dobrý
celkový zdravotní stav.